SAMOLEPKA č.8 Ve městě Šílo stála svatyně

Izraelité postavili ve městě Šílo kamennou budovu, do které uložili Archu úmluvy. Říkalo se jí svatyně. Sem putovali jednou do roka, aby si vyprosili požehnání od Hospodina.

Dnes si povíme něco málo o domě, kterému se říkalo svatyně. Dnes nám svatyně může v lecčems připomínat kostel, protože stejně jako ve svatyni i v kostele zvláštním způsobem přebývá Bůh — Hospodin.

Izraelité po cestě do zaslíbené země postavili podle pokynů, které dostal Mojžíš od Hospodina, Stan setkávání. Byl z barevných látek a dřevěných kůlů. Vypadal jako stan. Uvnitř jste mohli najít vzácnou zlatem ozdobenou skříňku, kterou všichni znali jako Archu úmluvy. Na jejím poklopu byli dva ze zlata vyrobení andělé cherubové. Ti chránili to nejvzácnější, co izraelité měli —kamenné desky desatera, které byly uloženy uvnitř. Po celou dobu putování měli izraelité Archu s sebou. Připomínala jim, že je Hospodin pořád s nimi a že mu záleží na každém člověku.

Když pak Izraelité přišli do zaslíbené země a nepotřebovali se stěhovat z místa na místo, postavili stan setkávání s Archou úmluvy na krásném místě ve městě Šílo, odkud jej šlo vidět ze všech stran. Aby se na toto vzácné místo vešlo více lidí a vydrželo i nepříznivé počasí, postavili budovu z kamene. Postupem času se tak ze stanu setkávání stala svatyně, ve které byla uložena Archa úmluvy.

Izraelité navštěvovali svatyni jednou do roka, a to většinou na nějaký svátek. To se pak každá izraelská rodina odebrala směrem ke svatyni, tedy k místu, kde byla umístěna posvátná Archa úmluvy. Svatyně byla totiž pro mnoho Izraelitů daleko. Tehdy ještě neexistovala auta ani kola, proto někdy trvalo i celý týden, než Izraelité ke svatyni připutovali. Věřili, že tam, kde je Archa úmluvy, je tajemně přítomný Hospodin. My věříme, že v kostele je také Bůh tajemně přítomný ve svatostánku, a můžeme se mu při každé návštěvě kostela poklonit.

Ve svatyni si Izraelité připomínali, že je jim Hospodin blízko. Přišli ho do svatyně chválit za všechno, co udělal a stále pro ně dělá. Vždyť právě on vysvobodil Izraelity z egyptského otroctví a během cesty do zaslíbené země se o ně staral a způsobil tolik zázraků. Izraelité do svatyně nosili i dary, kterým říkáme oběti. Chtěli jimi Hospodinu poděkovat a vyprosit si od něj požehnání, které by je provázelo po celý další rok.

Izraelité navštěvovali svatyni jednou do roka. My chodíme společně s ostatními lidmi do kostela každou neděli. Jít na mši svatou je jako přijít do paláce za nejmocnějším králem celého světa. On způsobil, že jsme se mohli narodit, že máme co jíst a co pít,... Je tolik věcí, za které mu můžeme při mši poděkovat. Na mši jdeme Pánu Bohu nejen poděkovat, ale také si jdeme vyprosit jeho požehnání, abychom dokázali druhým pomáhat a dělat jim radost.