SAMOLEPKA č.3 Abrahám se vydal do neznámé země

Abrahám uvěřil Hospodinovým slovům. Rozhodl se proto odejít s celou rodinou do neznámé země. Hospodin mu ukazoval cestu.

Určitě se každý z vás někdy chystal na výlet nebo na něja­ký tábor. Tehdy jste si s sebou mohli vzít jen ty nejpotřeb­nější věci a pár hraček, které se vlezly do batohu nebo tašky. Možná jste tam nikoho neznali a nevěděli, jestli tam najdete nějaké dobré kamarády. Ten, kdo to zažil, si dokáže před‑

stavit, co Abrahám prožíval. Abrahám totiž přijal úkol odstěhovat se s celou rodinou a všemi svými zvířaty a služebnictvem z města, ve kterém žil, do země, kterou vůbec neznal, a dokonce ani nevěděl, kudy se tam jde. Nebylo to vůbec jednoduché. Těžko se mu opouštěli dobří kamarádi z města, ve kterém žil už mnoho let a znal tu tolik krásných míst. Přesto se však rozho­dl poslechnout Hospodina a toto všechno opustit. Věřil Hospodinu, že ho netahá za nos, že na něj čeká něco mnohem krásnějšího, než doposud znal — krásná země, kterou měl pro Abraháma a jeho rodinu připravenou sám Hospodin. Služebníci i manželka Sára se jistě Abraháma ptali, kam půjdou, jak je to daleko a za jak dlouho se tam dostanou. Abrahám nic nevěděl, ale všechny ujišťoval, ať se ničeho nebojí a připraví se co nejdříve na cestu. Když bylo vše připraveno, Abrahám, který seděl v čele na velbloudu, zavelel a vyšli. Věřil, že Hospodin mu cestu ukáže. Abrahám totiž neměl učebnici zeměpisu, neměl atlas, neměl ani GPS. Cestu mu ukazoval samotný Bůh. Procházeli neznámými krajinami. Šli hlubokými lesy i pouštěmi. Celou cestu je chránila Hospodinova ruka. Abrahám se při tomto dlouhém putování učil věřit, že Hospodin spiní to, co slíbil, a dovede je do krásné nové země, ve které budou žít a budou zde šťastní.

Abrahám šel, i když nevěděl, co ho potká a jak vypadá země, o které mu Hospodin řekl. Určitě ho při té cestě bolely nohy. Kdyby to však vzdal a řekl si: „Nikam nejdu, už mě to nebaví, a kdo ví, jestli se mi to tam bude líbit...", nikdy by nezažil tak krásné překvapení, jaké měl pro něj a pro jeho rodi­nu Hospodin připravené. Možná také nám dnes Pán Ježíš připravil nějaké překvapení, například to, abychom se v kroužku, do kterého se nám zrovna nechce, setkali s někým, kdo bude smutný a bude rád, když ho pohladíme či se na něj usmějeme.