SAMOLEPKA č.2 Abrahám uslyšel, jak k němu mluví Hospodin

K Abrahámovi promluvil Hospodin. Řekl mu, aby odešel do krásné země Kanaán. Slíbil, že mu bude žehnat a vzejde z něho velký národ.

Abrahám byl bohatý muž. Ne že by měl kapsy piné zlaťáků, ale patřila mu velká stáda ovcí, koz a velbloudů, o která se starala spousta služebníků. Abrahámovi se dařilo a zdálo se, že mu nic nechybí. Ptáte se, proč si právě o tomto Abrahámovi povídáme? Čím byl tak významný? V Bibli se dočteme, že se Abrahámovi přihodilo něco neobvyklého, co změnilo jeho život. Jed­nou když byl o samotě, uslyšel, jak k němu někdo promlouvá. Nikdy takový přívětivý hlas neslyšel. Díval se kolem sebe, ale nikoho neviděl. Kdo by to jen mohl být? Po chvíli poznal, že to není nějaký sen, ale že k němu pro­mlouvá samotný Bůh (budeme mu říkat Hospodin). Poslechněte si, co mu řekl: „Abraháme, vystěhuj se ze svého města, kde žiješ, z domu, kde bydlíš. Vezmi s sebou manželku, příbuzné. Mám pro vás připravenou jinou zemi. Tam budete mít děti a vnoučata, bude jich mnoho přemnoho. Budete jedna velká rodina. A já vám budu pomáhat a chránit vás." Abrahámovi v tu chvíli musel určitě přejít mráz po zádech. V srdci poznal, že k němu mluví Hospo­din, kterého dříve neznal. Měl jiný hlas než lidé. A ten mu řekl, aby opustil svou zemi a dům, kde žil se svou rodinou, a odešel do cizí země. Dokonce mu slíbil, že bude mít děti — hodně dětí! No to by bylo úžasné, ale přitom těžké. Vystěhovat se není jen tak lehká věc. Musel by všechny věci naložit na velbloudy, vzít s sebou svou ženu Sáru, všechna stáda ovcí, oslů i celý zástup služebnictva, aby se o jeho zvířata měl kdo starat. No to by byl zástup dlou­hý jako nejdelší ulice ve vašem městě. Co myslíte, uvěřil Abrahám slovům, která mu Hospodin řekl, a vydal se s celou rodinou a zvířaty vzhůru do nové země?

Přestože Bůh chtěl po Abrahámovi, aby vykonal nebezpečnou, namáha­vou cestu (byl už starý) z klidného zajištěného domova, Abrahám poslechl. Představte si, kdybychom my měli odejít daleko jen s batohem na zádech... To od nás ale Bůh nežádá. Co chce od nás? Abychom ho měli rádi, povídali si s ním v modlitbě o všem, co děláme, z čeho máme radost, nebo i tom, co nás trápí.