SAMOLEPKA č. 13 Izraelité chtěli krále

Izraelité se chtěli podobat ostatním národům a mít krále. Přišli za Samuelem, který často mluvil s Hospodinem, aby jim ho u něj vyprosil. Nedbali na Samuelovo varování.

lir..

Samuela v Izraeli všichni znali jako proroka. Věděli, že k němu zvláštním způsobem promlouvá samotný Hospodin. To, co mu Hospodin řekl, pak oznamoval Izraelitům. Když Samuel přišel do nějaké vesnice, tak jej místní lidé vítali a těšili se, že s nimi stráví nějaký čas. Bylo jim s ním dobře. Pomáhal jim řešit problémy a urovnávat spory tak, jak to chtěl Hospodin. Radil jim také ve chvílích, když je ohrožoval nějaký nepřítel. Především však měl Samuel za úkol připomínat lidem: „Buďte poslušní Hospodinu a dodržujte Hospodinovy zákony. Nevěřte pohanským bůžkům, jsou jen vymyšlení. Když budete věřit a sloužit pohanským bohům, nemůžete čekat, že vám bude Hospodin pomáhat a chránit vás před nepřáteli." 

Po mnoho let vykonával Samuel své prorocké poslání. Když však zestárl, pozvali izraelští muži Samuela na veliké shromáždění, kde mu řekli: „Ty už jsi starý a tvoje práce tě zmáhá. My však chceme krále, stejně jako ho mají i jiné národy kolem nás, který by nás vedl do boje. Třeba nás pak naši nepřátelé budou méně sužovat."

Izraelité nechtěli, aby jim vládl Hospodin, kterého sami nevidí a neslyší. Přáli si mít člověka, kterého budou mít na očích a budou poslouchat jeho příkazy. Zdálo se jim to lehčí než čekat, až jim nějaký prostředník — prorok či soudce — řekne, co jim říká Hospodin.

Samuel byl z takového nápadu velice smutný. Zdálo se mu, že lidé vlastně říkají, že už ho nechtějí. Svěřil se proto se svým smutkem Hospodinu a on mu odpověděl: „Samueli, oni neodmítli tebe, ale mne. Já jsem byl vždy jejich králem, ale oni raději chtějí poslouchat člověka, viditelného krále, než mne. Ať mají, co chtějí. Vyberu jim tedy krále. Varuj je ale," řekl dále Hospodin Samuelovi, „král jim přinese jen těžkosti. Budou mu muset sloužit a dát mu svá pole. Vezme si jejich muže a udělá si z nich své vojsko a otroky. Budou toho pak litovat." Samuel jim řekl vše, co mu Hospodin pověděl. Oni o tom ale nechtěli nic slyšet a stáli si na svém. „Ať jsme i my jako všechny národy. Chceme mít krále!" volali jeden přes druhého.

Někdy po mamince chceme mermomocí například nějakou věc (kokino, hračku, kterou jsme viděli u kamaráda nebo v reklamě). Když nám maminka řekne, že to pro nás není dobrá věc, nebo že se stejně hračka brzy pokazí, ale my si stojíme na svém, chováme se přesně jako tehdy Izraelité.